Kostel sv. Havla

Kostel svatého Havla v Mladé Boleslavi je barokní sakrální stavbou v Mladé Boleslavi. Kostel je směsicí různých stavebních slohů, avšak jako celek tvoří kompozici s významnou historickou hodnotou.

Historie

Kostel byl původně hřbitovním. Založení hřbitova (místo bylo původně sadem) je datováno do roku 1539. Hřbitov sloužil jako morový v situacích, kdy nepostačoval obecní hřbitov u kostela sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl pohřebním místem rodiny Krajířů z Krajku, kteří byli v hrobce pod ním pohřbeni. Členové rodu patřili k Jednotě bratrské a po bitvě na Bílé Hoře byla jejich hrobka v důsledku náboženské nevraživosti poškozena. Cínové rakve byly následně roztaveny a byly z nich zhotoveny oltářní svícny. Hrobka pak již zůstala prázdná. Na hřbitově kolem kostela se pohřbívalo zhruba až do poloviny 19. století. Byli zde pochováni rytíři z Neuberka, páni z Bubna, piarističtí kněží, čeští bratři, šlechtici i měšťané, vojáci i řemeslníci, a u zdi hřbitova rovněž tuláci i sebevrazi.

Architektura

Stavba je jednolodní, goticko-renesanční s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Ke kostelu přiléhá severní sakristie a západní hranolová věž, přistavěná ke krajířovské hrobce v roce 1735. Jižní barokní předsíň pochází z 18. století. Okna jsou hrotitá, bez kružeb. Při jižní straně kostela se nachází renesanční portál, který je bohatě zdobený tesaným věncem v tympanonu. Loď má valenou klenbu s lunetami a hřebínky na konzolách. Presbytář je sklenut původním žebrovým závěrem z poloviny 16. století. Zděná kruchta spočívá na třech obloucích. Do barokní podoby byl kostel přestavěn v 18. století.

Vybavení

Zařízení bylo převážně barokní, skladbou různorodé, pocházející ze 17.-18. století.